Origami a geometrie

Možná si ze školy vzpomínáte na hodiny konstruktivní geometrie -- jak spojit čárou dva body, jak nakreslit kružnici, jak rozpůlit úhel, jak nakreslit kolmici apod. Možná si dokonce vzpomínáte, že každá z konstrukcí se skládala z posloupnosti jednoduchých kroků, tzv. axiomů:

ball Jsou-li dány dva body, můžeme zkonstruovat přímku, která jimi prochází.
ball Jsou-li dány dvě přímky, které nejsou rovnoběžné, pak můžeme najít bod, kde se protínají (průsečík).
ball Je-li dán bod p a délka r, pak můžeme zkonstruovat kružnici o poloměru r a se středem v bodě p.
ball Je-li dána kružnice, můžeme najít její průsečík s jinou kružnicí nebo přímkou.

Tento seznam axiomů zahrnuje všechno, co můžete nakreslit pomocí konstruktivní geometrie. Přesněji, všechno, co můžete nakreslit, lze rozložit na posloupnost operací uvedených výše. Vezmeme-li tedy seznam axiomů, můžeme hovořit o tom, co nelze jejich užitím zkonstruovat. Studenti se v hodinách matematiky například dovědí, že jimi nelze rozdělit obecný úhel na třetiny (trisekce) nebo zdvojnásobit objem krychle (zvětšit hranu tak, aby objem byl dvojnásobný). Ti přemýšlivější studenti pak stráví mnoho času snahou tato tvrzení vyvrátit... bohužel je to opravdu nemožné. (Důkaz ale není jednoduchý a vyžaduje jisté znalosti vyšší matematiky.)

Ovšem geometrické konstrukce můžeme provádět i pomocí origami -- hrany odpovídají přímkám, skládáním vytváříme úhly. Navíc v origami je možná i trisekce úhlu a zdvojnásobení krychle! Toto tvrzení je jistě dobrým důvodem podívat se na vztah origami a geometrie blíže.

Huzitovy axiomy origami

Je třeba poznamenat, že origami může být velmi složité. Existuje mnoho spletitých skládacích manévrů a vymezit jejich sílu seznamem několika axiomů je záležitost velmi ošemetná. Zatím nejmocnější množinu axiomů origami formuloval italsko-japonský matematik Humiaki Huzita ve svém článku "Chápání geometrie skrze axiomy origami" [Huzita91]:
O1
Jsou-li dány dva body B1 a B2, můžeme složit hranu tak, aby jimi procházela. Axiom O1
O2
Jsou-li dány dva body B1 a B2, můžeme složit hranu tak, aby bod B1 ležel na bodě B2. Axiom O2
O3
Jsou-li dány dvě přímky (hrany) p1 a p2, můžeme složit hranu tak, aby přímka p1 ležela na přímce p2. Axiom O3
O4
Je-li dán bod B1 a přímka p1, můžeme složit hranu, která je kolmá k p1 a zároveň prochází bodem B1. Axiom O4
O5
Jsou-li dány dva body B1, B2 a přímka p1, můžeme složit hranu tak, aby bod B1 ležel na přímce p1 a zároveň tato hrana procházela bodem B2 Axiom O5
O6
Jsou-li dány dva body B1, B2 a dvě přímky p1, p2, můžeme složit hranu tak aby bod B1 ležel na přímce p1 a zároveň bod B2 ležel na přímce p2. Axiom O6

Huzitovy axiomy O1 -- O4 jsou poměrně jednoduché. Snadno lze ukázat, že jimi popsané operace mohou být provedeny pomocí konstruktivní geometrie. S axiomy O5 a O6 už to tak lehké není. Nejprve se podíváme na O5, který také lze konstruktivní geometrií provést, ale co vlastně tento axiom znamená?

Cvičení k axiomu O5

Krok 1

Vezměte čtvercový papír. Nechť jeho spodní strana je přímkou p1 a bod B1 leží na svislé ose čtverce, jak je naznačeno na obrázku. Zvolte bod B2 kdekoli na levé či pravé straně čtverce a proveďte přeložení podle axiomu O5.

Krok 2

Zvolte jiný bod B2. Zopakujte asi 8 nebo 9-krát. Co spatříte?

Zde je řešení a poučení...

Cvičení k aximu O6

Pokud jste porozuměli předchozímu, toto cvičení bude snadné. Při bližším zkoumání totiž zjistíte, že axiom O6 je stejný jako O5, ale dvojitý. V axiomu O5 bod B1 je ohniskem a přímka p1 řídící přímkou paraboly. Totéž platí u axiomu O6, ale zároveň bod B2 je ohniskem a přímka p2 řídící přímkou jiné paraboly! Axiom O6 tedy řeší následující problém: Jsou dány dvě paraboly v rovině, najděte jejich společnou tečnu.

Laskavý čtenář nechť si ověří, že řešení tohoto problému je ekvivalentní řešení rovnice 3. stupně.

Poučení: Axiom O6 dovoluje řešit kubické rovnice. To je něco, co konstruktivní geometrie neumožňuje. A dále, problémy trisekce úhlu a zdvojení krychle lze převést na řešení kubických rovnic. Axiom O6 by nám tedy měl umožnit řešit tyto problémy prostřednictvím origami. Vskutku, je tomu tak!

Jak provést trisekci úhlu

Metoda podle H. Abeho [Abe80]:
1) Nechť dělený úhel má vrchol v levém dolním rohu. Nazvěme jej α (alfa). (Poznamenejme, že zde uvažujeme ostrý úhel, ale metodu lze snadno rozšířit pro tupé úhly.) Vytvořme dvě paralelní, ekvidistatní vodorovné hrany na spodní straně.
2) Aplikujme axiom O6, jak je naznačeno: přeložit bod B1 na hranu p1 a bod B2 na hranu p2. Není úplně snadné to provést -- musíte si trochu pohrát s papírem, abyste našli přesnou pozici hrany.
3) Nyní znovu přeložme hranu p1 v její nové pozici -- prodlužme ji nahoru. Vznikne nová hrana p3. Rozložme hranu z kroku 2 a prodlužme hranu p3 dolů (měla by protnout levý dolní roh!).
4) Dostáváme úhel (2/3)α.
Cvičení:Můžete dokázat že tato metoda opravdu funguje?
Nápověda.

Jak zdvojit krychli

"Zdvojením krychle" se rozumí zdvojnásobení objemu krychle. V podstatě jde o to, zkonstruovat úsečku, jejíž délka je rovna třetí odmocnině ze dvou. To je řešení kubické rovnice, musíme tedy být schopni řešit kubické rovnice. Konstruktivní geometrie to nedokáže, ale origami ano. Peter Messer nalezl úžasně jednoduchý postup, jak to provést skládáním papíru [Messer86].

Nejprve je třeba rozdělit čtverec na třetiny. (Existují matematicky přesné způsoby, jak to udělat, nebudeme je na tomto místě rozvádět.) Nechť jsou dány body B1, B2 a hrany p1, p2 podle obrázku. Vytvoříme novou hranu podle axiomu O6.

Označme délky x a y jako části hrany p1 rozdělené bodem B1. Pak poměr x/y je hledané číslo, třetí odmocnina ze dvou.
Důkaz ponecháváme na laskavém čtenáři.

To bylo jenom několik příkladů, jak může být axiom O6 použit k provedení komplikovaných konstrukcí. Dalších možností užití je mnoho -- neváhejte experimentovat a najít své vlastní. Vážným zájemcům lze jen doporučit studium původních článků Humiaki Huzity and Roberta Geretschlagera. Bibliografii další odkazy a poznámky lze nalézt na stránkách Thomase Hulla.

Nevíme, jestli seznam Huzitových axiomů je úplný! Možná existují postupy skládání, které mohou řešit rovnice stupně 5 nebo vyššího? Obecně panuje shoda v tom, že žádný "sedmý axiom" neexistuje, ale zatím to nikdo nedokázal.


© Copyright 1997, Thomas Hull.
Volný překlad © 2002, František Grebeníček.

Reference

Abe80
Abe, H., Trisection of angle by H. Abe (in Japanese) by K. Fusimi, in Science of Origami, a supplement to Saiensu (the Japanese version of Scientific American), Oct. 1980, p. 8
Huzita91
Huzita, H., Understanding Geometry through Origami Axioms, in the Proceedings of the First International Conference on Origami in Education and Therapy (COET91), J. Smith ed., British Origami Society, 1992, pp. 37-70)
Hull97
Hull, T., Origami and Geometric Constructions, a comparison between straight edge and compass constructions and origami, http://chasm.merrimack.edu/~thull/geoconst.html (květen 2001)
Messer86
Peter Messer, From Problem 1054, in Crux Mathematicorum, Vol. 12, No. 10, 1986, pp. 284-285.

Kódování češtiny   Na malé školy Origami   Stránka autora   Dotazy, připomínky, vyhrůžky, případně projevy uznání můžete posílat autorovi.